Co je půst

Kontraindikace půstu

• jste podvyživení "kost a kůže" jako z koncentráku
• jste diabetik na inzulinu, hazardujete se životem (hypoglykemie!)
• jste kojící nebo těhotná matka (genderový bullshit těhotný člověk odmítám)
• trpíte nedostatečností ledvin
• máte poškozená játra (hepatitida A,B,C), nebo akuntní EB virus (mononukleóza)
• máte jakékoliv akutní (virové/bakteriální) infekční onemocnění
• při úrazu je půst/ketodieta rovněž nesmysl - tělo se opravuje zánětem a bojuje s infekcí

Jakákoliv infekce (chřipka, odřeniny, otevřené rány,...) naopak vyžaduje aktivní zvýšenou činnost imunitního systému, což vyčerpává zdroje energie i mikronutrientů. Úraz vyžaduje rovněž dostatečný přísun bílkovin, tuků, cukrů, vitaminů i minerálů, aby se poškozená tkáň mohla opravit. V období hojení, nebo začátku virového/bakteriálního onemocnění se samozřejmě nepostíme ani nedržíme restriktivní diety, ale naopak dodáváme tělu potřebné živiny a vitaminy i ve formě doplňků (C vitamin, B-komplex) !

V období akutní infekce se rovněž nesypeme NSAID (inhibitory cyklooxygenázy), které potlačují zánět. NSAID jsou na místě jedině, že by teplota těla vzrůstala nad 39-40°C. Zánět při infekci má svůj důležitý význam a reklamní propagace Aspirinu/Ibalginu/Ibuprofenu/Coldrexu proti rýmě je naprostá krávovina. Tyto léky lze použít až teprve co odezní akutní stádium zánětu a tělo defakto vir porazilo. Nasazením NSAID až po odeznění akutní fáze se může zastavit doznívající zánět, který už nemá funkční smysl.

Kalorická restrikce

Kalorická restrikce jak z názvu vyplývá je omezení příjmu kalorií, energie. Je to vlastně malý půst. Můžou se jíst lehké saláty, vařená rozmixovaná zeleninka, šťávy ze zeleniny. Velice málo tuku, cukrů, sacharidů (chleba, pečivo, apod.). Stojí zato se zamyslet na drobném přívodu bílkovin (např. fitness prášky - syrovátková/mléčná/sojová bílkovina), zamezí se tím destrukce svalové hmoty, což zajímá jistě sportovce.

Kalorickou restrikcí obvykle ukončujeme jednodenní půst následujícími pár dny, kdy je tělo v restrikci, ale zcela nehladoví.

Přerušovaný půst

Určitou formou kalorické restrikce je přerušovaný půst - jíst malé porce 3x denně a jíst teprve až mám opravdu hlad, nejenom chuť. Nejíst vůbec aspoň 14-16h denně v kuse, z toho 8h na spánek. Ráno odložit snídani třeba až na oběd. To byla moje nejčastější praxe při drobném relapsu dyshidrotického ekzému. Prostě se najím až v poledne a dopoledne si zacvičím/běhám. Tohle právě podněcuje vyšší hladinu kortizolu ráno. Jídlem odpoledne, fyzickým i psychickým klidem večer naopak spadne na noc nízko. Nadlevinky si odpočinou, aby mohly ráno vytvořit dost ranního kortizolu, který nás "nakopne" a vyžene z postele.

Ketogenní dieta, tlumící zánět

Podle vlastního experimentu se ukazuje, že sport ráno na lačno, nebo půldenní půst (vyčerpání glykogenu z jater) lze na slabší formy dyshidrózy použít i následující ketogenní dietu místo kalorické restrikce. Ketogenní dieta je založena na konzumaci tuků a bílkovin namísto sacharidů. Což je stav metabolicky podobný půstu, kdy tělo spaluje vlastní tuk. Nízká a stabilní hladina glukózy a přítomnost ketolátek v krvi při této dietě zřejmě velmi pomáhá zastavit akutní zánět. Výhodou této diety je, že lze dietu držet bezproblému týden a nehrozí úbytek svalů ani hubnutí. Moje protizánětlivá ketogenní dieta je modifikovaná: vyloučila červená masa pro omezení zánětu v tlustém střevě a je zásadně bezlepková (což znamená, že nejíme buřtíky vycpané moukou) a jiné vynálezy firem typu TRICATEL.

Modifikovaná ketogenní protizánětlivá dieta zahrnuje převážně tučnější maso ryb (např. makrela, butterfish), vejce, máslo, rostlinné oleje, smetanu, zeleninu (krémy), salát, velmi málo ovoce. Žádné nadbytečné sacharidy: žádný cukr, žádný škrob, žádné pečivo, žádné obiloviny, žádné brambory. Pozor na šizené smetany a jogurty s přidaným škrobem! Mírnější keto dieta zahrnuje i maso netučné: kuřecí, pstruh, a více ovoce a mletá lněná, dýňová semínka, pastu z buráků. Ketogenní dieta je inherentně bezlepková. Testoval jsem ji po dobu 2 dnů přísně, 3. den s větším množstvím ovoce i trochou melasy. Zabrala na akutní zánět pár puchýřků naprosto perfektně. Místo několikadenního hladu je to skvělá volba. Zvlášť pro sportovce nebo fyzicky pracující. Těm lze těžko doporučovat hlad na dva až tři dny...

Jak při delším půstu tak při ketogenní dietě tělo spaluje převážne ketolátky (zbytky mastných kyselin) namísto glukózy. Toto je skutečně zásadně jiný metabolický stav. Mozek, srdeční sval aj. orgány přechází na výživu z ketolátek (Kyselina acetyloctová, Kyselina beta-hydroxymáselná).

Při ketóze se budete cítit trochu slabší i trochu hladoví, výkon při sportu bude omezený, ale jde to. Kdo běhá, půjde mu vytrvalostní trénink spíš po rovině a ne rychlé výběhy do kopců. Silový trénink s většími pauzami. Trávení je zpomalené a játrům trvá dlouho než vyrobí z tuku glukózu a ketolátky.

Energetický příjem při ketodietě by měl odpovídat +/- výdeji. Když bude menší, a nejste kost-a-kůže, nic se za pár dnů nestane, když sníte méně kalorií než vydáte. Tělo si to vezme z podkožního tuku.

Doposavad zatím nevím, jestli ketogenní dieta má vliv na hladinu kortizolu podobně jako hlad po dobu několika dnů.

Dieta s velmi nízkým GI

Nízké GI znamená nízký glykemický index. Jde o stravu s velmi zpomaleným vstřebáváním sacharidů, která snižuje výkyv glukozy v krvi a jak se ukazuje v klidném nezánětlivém stádiu je vhodou volbou pro zánětlivý ekzém pro předcházení relapsů. Jídlo musí obsahovat přibližně aspoň čtvrtinu tuků, čtvrtinu vlákniny, čtvrtinu bílkovin, a zbytek zbytek sacharidy. Tuto dietu používáme v návaznosti na ketodietu, kdy se úspěšně podaří zastavit zánět a chceme mít více energie např. na dopolední sportování.

Příklad snídaně: ovesnou kaši (cca 300ml) modifikujeme na zpomalení trávení: přibližně ovesné vločky 1/3, ovesné otruby 1/4, ovesné vločky jemné s vlákninou. Do toho přisypeme několik polévkových lžic rozemletých semínek (dýně+slunečnice+len). Půl lžíce másla. Osladíme málo melasou nebo ovocem. Smícháme se zakysanou smetanou. Můžeme přidat i arašídovou pastu.

Příklad oběd: pstruh na másle, salát, jedna brambora, vařená zelenina s olivovým olejem.

Dieta obsahuje samozřejmě velmi malé množství lepku z ovsa, který snad ani není považovaný za pravý lepek z pšenice.

Krátký půst = stop zánětu

První fáze reakce těla na nedostatek potravy je vyplavování hormou kortizolu, který mimo jiné blokuje zánětlivé procesy všude v těle. Kortizol stoupá právě v ranních hodinách. Stejný, nebo podobný hormon používají lékaři nitrožilně pro zablokování vážných akutních zánětů, ale pokud vám neřekenou o půstu jako možné alternativě zdarma, jsou to pěkní hajzlíci! Při nedostatku energie nemůže tělo popohánět probíhající zánět stále dopředu, protože tento proces vyžaduje značné množství energie. Obranný mechanizmus těla je zastavení zánětu všude v těle. Právě z těchto důvodů se nedoporučuje půst provádět při akutním infekčním onemocnění, ale naopak je silným pomocníkem při chronických zánětech alergické či autoimunitní povahy.

Půst delší jak tři dny přesává být na zastavení akutního zánětu účinný!

První den půstu se kolem poledne dostavuje pocit euforie, uvolnění, lehkosti. K večeru pak už slabost a hlad. Z vlastní zkušenosti vím, že první den půstu je mírně "opiátový zážitek", stejně jako po vytrvalostním běhu způsobeným endorfiny! Půstem a jeho euforií se ale naštěstí opravdu nedá předávkovat ;-) Euforie nastupuje kolem poledne trvá a k večeru jí přemůže hlad.

Proč je účinější půst na zánět s výplachem tlustého střeva? Kdokoliv to jednou zkusil, moc dobře ví, že jakmile ze sebe dostane většinu exkrementů, je mu najednou chladno. Bakterie rozkládající nestravitelné zbytky potravy totiž produkují docela významnou část tepla a ohřívají břišní dutinu. Ostatně rychle mě došlo vlastně proč tlusté střevo obklopuje břišní dutinu dokola. Je to mimo jiné topení pro žaludek, játra, tenké střevo. Člověku mírně poklesne teplota, což je právě jeden z důvodů potlačení zánětu. Naopak zvýšení teploty zánět podpoří, proto taky při infekci máme horečku. Tělo musí po opravdu důkladném klystýru nedostatek tepelné energie ze střev kompenzovat. A to vyžaduje pálení cukrů, mobilizaci zásob, čili opět zvýšení kortizolu. Jehož vyšší hladina účiněji zastaví zánět.

Půst či keto dieta by měla principiálně zabrat na:

• alergické ekzémy, atopie
• alergickou kopřivku
• psoriáza - lupénka
• astma
• recidivující afty - často neinfekční zánět sliznice, léčí se lege-artis dexamethasonem (Dexaltin mast apod.)
• neinfekční slabý zánět vazu, svalu, možná i šlachy z přetrénování ne z úrazu!!
• revmatoidní artritida (autoimunitní zánět nejen kloubů), ověření na vlastní riziko!
• ulcerozní kolitida (autoimunitní zánět končníku a střeva), ověření jen na vlastní riziko!

U roztroušené sklerozy kvůli riziku ochrnutí je podle mého názoru nutná asistence lékařů s kortikoidy i imunosupresivy. Není jisté, že by půst zánět myelinových obalů nervů zastavil a člověku by hrozilo vážné a nevratné zdravotní poškození! U RSky je šílenství si takto hrát! Naopak u spousty diagnóz, které člověka krátkodobě jen obtěžují, kdo nezkusil hlad a keto dietu, tak je normální posera.

Zastávám postoj, že délku půstu je třeba postupně zkoušet a zastavit se ve chvíli, kdy vidím znatelné zlepšení. V principu se domnívám, že u ekzémů a alergií stačí restrikce, změna výživy, krátké půsty pro snížení aktivity plazmatických buněk. Naopak u autoimunitních poruch to bude vyžadovat delší půsty překračující acidickou krizi, kdy se začnou lymfocyty recyklovat.

Z experimentů, které jsem provedl na svém těle a které provedli i jiní lékaři, je naprosto zřejmé, že se lze chovat prozánětlivě (přejídat se, přejídat se sacharidy a uvíznout v chronickém stresu bez fyzické kompenzace, nebo se naopak námahou ničit a ponocovat), anebo se lze chovat protizánětlivě (kalorická restrikce, ketogenní dieta, vhodně časovaná fyzická aktivita ráno, nalačno, večer odpočinek a dost dlouhá biologická noc i spánek). Sedavé psychicky náročné zaměstnání se spoustou jídla je kardinální faktor chronicky pro-zánětlivého chování a bude příčinou smrti mnoha lidí!

Nejlíp je to vidět na našich "pánech a vládcích", kteří po instalaci do úřadu velmi rychle tloustnou typickým měsíčkovým obličejem, který jež známkou časté a vysoké hladinky kortizolu... Stejně dopadnou lidé, kterým se kortikoidy podávají uměle.

Delší půst = buněčná uklízečka (autofagie)

Delší půst aktivuje doslova úklid ve vnitrobuněčném prostoru. Buňky řeší akutní nedostatek energie a tak začnou "vymetat" intracelulární prostor buňky. Autofagozomy pochytají metabolický odpad do "pytle" a stráví na využitelnou energii. Několikadenní půst je tak skutečným vnitrobuněčným úklidem a jednou ročně by si člověk delší půst 2-3dny měl dopřát, stejně jako uklízí pravidelně byt. Ukazuje se, že se tímto procesem výrazně snižuje pravděpodobnost vzniku nádorů a stimuluje se imunitní systém. Tělo si zvyká lépe hospodařit s energií a naučí se jí lépe uvolňovat v době akutní potřeby, třeba při sportu. Opět se vracíme ke staré náboženské tradici půstu a zjišťujeme, že na tom bylo mnoho pravdy!

Půst a "prášky"

Existují léky, které zánět tlumí nebo zastavují. Je jich celá řada. Nesteroidní (NSAID) jako je ibalgin (ibuprofen), aspirin, naproxen, diklofenak,... ty inhibují enzym cyklooxygenázu (selektivně/neselektivně COX1,2), nebo jsou k dispozici steroidní hormony jako hydrokortizon, dexamethason, methylprednisolon aj. Léky, které zabraňují spuštění zánětu blokováním histaminu z žírných buněk jsou například antihistaminika (na alergie). Pokud vám tyhle léky na obtíže zabírají, velice pravděpodobně zabere i půst a asi i mnohem lépe. Kortizol je účinější než hydrokortizon a naopak dexamethason je účinější než kortizol. Drsnější variantou imunosupresiv potlačující přímo aktivitu lymfocytů je například Cyklosporin A. Nejdrsnější je slavná drahá biologická léčba využívající signalizační cytokiny/interleukiny, kterými lze například vyvolat apoptózu (řízenou buňečnou sebevraždu) konkrétních lymfocytů. Stejnou regulační metodu používají Treg lymfocyty ovšem v malém (zastaví opsonizující lymfocyt, nebo ho rovnou zabijí). Využívají se také monoklonální protilátky (hlavně v onkologii).

Dávno se ví, že půst delší jak 3 dny vyvolává recyklaci lymfocytů, umírají a po ukončení půstu se rodí nové. A tu je právě klíč k vymazání paměťových B lymfocytů z kterých vznikají plazmatické buňky produkující např. alergenní IgE protilátky! Nežer týden a budeš zdráv! Po půstu nežer jako prase samé sacharidy, ale dodržuj mravní návyky pro mikrobiom.

Pan MUDr. Moskala je evidentně vášnivý půstař, jen bych s těmi citróny kopnul zpátečku. Na klystýr je mnohem vhodnější slaná voda jako fyziologický roztok. Teplá voda cca 30-37°C + kuchyňská sůl cca 9g/1 litr. Na sliznici střeva aplikovat kyselinu citrónovou mi přijde drobet ujeté. Spíš, pokud vůbec, bych přidal do klystýru méně jak 0,1% propionové a máselné, ty tlumí zánět. S máselnou to bude asi peklo (smrdí). Taky můžeme použít heřmánkový odvar.

Kdo je kdo

Půst, restrikci a ketodietu používám na občasné drobné relapsy dyshidrotického ekzému. Jeví se to jako nejúčinější metoda narozdíl od polykání prášků a mazání mastiček. Funguje ale i na jiné typy zánětů včetně vazů nebo šlach.

Lecos jsem si i nastudoval hlavně z odborné literatury. Nejsem magor, který říká "půst spasí vše", ale na nějaké potíže je výborný! Musíme si také uvědomit, že chronické záněty v těle jsou jednou z příčin vzniku nádorů! Mezi anonymním autorem webu pust.cz a mnou je dosti propastný rozdíl: já (Ing. Petr Sládek) neskrývám svou tvář, protože tu prezentuji skutečné vlastní zkušenosti s půstem a nemám se za co stydět. Pro mě je pravda víc než touha se zviditelnit a "závodit" v délce hladovění. Co mě na tom anonymním pánovi přijde úsměvné a chorobné je prodlužovat půst aniž by zdokumentoval jaký to má přínos, nebo na co se to dá terapeuticky použít. Až po 24h hladu člověk nemá nijak libé pocity, jeho tělo je v určitém typu stresu a 3 dny než dojde k acidické krizi je to spíš velké přemáhání a tělo opravdu zeslábne. Šetří energií kde se dá. Sám jsem zastánce spíše občasné přísné kalorické restrikce s dostatem přívodu vlákniny naúkor polysacharidů. Na kalorické restrikci totiž lze celkem normálně fungovat delší dobu.