Naprosto prvním pilířem pro udržení zdraví je pravidelný spánek včetně dostatečně dlouhé biologické noci. Neponocujeme, nesvítíme si večer intenzivním světlem, které obsahuje mnoho modré barvy. Ráno a přes den se snažíme být na intenzivním světle. Tyto podmínky odpovídající přesně koloběhu Slunce a udržují pravidelný cirkadiánní rytmus melatoninu i kortizolu. Ukazuje se, že délka biologické noci je fundamentální faktor mimo UV záření pro rozvoj melanomu.

Hned na to navazuje režim aktivity, stresorů z práce nebo z fyzické námahy. Pracujeme dopoledne, odpoledne méně, a k večeru již fyzický i duševní klid. Tento režim je naprosto zásadní pro management zánětu, procesu hojení a potlačování nefunkčních chronických neinfekčních zánětů, protože ovlivňuje zásadně stresové hormony jako adrenalin, kortizol. Bez nadsázky lze říct, že dlouhodobě vystresovaný, úzkostlivý a přepracovaný člověk, pracující na směny je ohrožen onkologickým onemocněním více jak slabý kuřák, který je v pohodě. To se týká především "našlápnutých" studentíků, sportovců nebo pracantů co si myslí, že porazí nebo snad zachrání svět. Znám takové jedince i osobně včetně jejich rakoviny. Zpomal!

Chronický zánět je jedním z naprosto nejpodstatnějších faktorů pro vznik rakovinného bujení pro člověka, který se nevystavuje ionizujícímu záření nebo karcinogenním chemikáliím (např. sazím, dehtu, PAH, nebo cigaretovému kouři). Zdravá a funkční, dobře reagující imunita je naprostý základ pro eliminaci již vznikých rakovinných buněk, které ještě nemusí vytvořit nádor. Dlouhodobě nefunkční imunita povede s největší pravděpodobností ke vzniku novotvaru, nádoru, který může být maligní.

Pravidelný přiměřený aerobní sport mobilizuje imunitní systém. Starším ročníkům postačí pravidelná chůze a turistika namísto vození si zadku v autě! Každý z nás si musí režim nastavit individuálně a nejlepším indikátorem imunity je jeho dlouhodobá nemocnost.

V aktivitě, práci a odpočinku platí zlatá střední cesta bez extrémů lenosti a úzkostlivého workholismu. Osobně znám oba tábory notorických lenochů a magorů co se sportem ničí.

Neodpustím si filosofickou poznámku, že za rozvratem imunity je duševní zlo jménem Acedia - v křesťanství démon mravní lhostejnosti a lenosti, který vytváří civilizaci i všudypřítomný chaos. Pro naši obscesi například k autům armáda najmutých dělníků tyto prdelovozy montuje i v noci a pak z toho onemocní. Zákazník automobilky se stane línou ventrou a onemocní také. Zlo je zjevné, jsme tím nakažení všichni! Mravní lhostejnost a lenost vést vnitří dialog: "žiju správně, žiju mravně?" nás pomalinku postupně rozloží a zničí podobně jako to dělá rychleji HIV/AIDS. Alergie a autoimunity jsou jen slabší ozvěnou téhož duševního rozvratu imunitního systému. Kdo je lékař, asi nad tím kroutí hlavou, protože zná jen důsledek. HIV zabíjí lymfocyty CD4+, ale autoimunita nebo alergie v prvopočátku je selhání prezentace antigenu na MHC II komplexu, kde asistují právě CD4+! Přesně řečeno jde o selhávání adaptivní imunity. Adaptivní imunita souvisí s funkcí Th2/CD4+, jejiž špatnou funkcí nebo nedostatkem se rozvrací adaptivní imunita. Zároveň je třeba dodat že "bázeň boží" / mravnost neznamená a priori stoprocentní prevenci, ale pouze snížení rizika. Také je otázkou co si pod mravností každý z nás představuje. Rozhodně ale nejde o ustrašenost a předsudky "svíčkových bab"! Jsem přesvědčený, že součástí zdravé mravnosti je i dostatečná míra "drzosti" a odvahy se prosadit, abychom ze sebe nedělali pohůnky otročící "majitelům". Mravnost je něco jako Rytířství. Rytíř bojuje jak s vnějším zlem, ale především se zlem v sobě samém. To mu dává "odvahu tasit meč" před hajzlem a zároveň dostatek pokory, aby nezpychnul!

Pokud si sami myslíte, že žijete mravně a nikdy v životě jste neukázali prstem sami na sebe, jste skutečné mravnosti na míle vzdáleni. Nikdo z nás se apriori nerodí "mravní", ale naopak podléhající svým démoníkům, které ho jednak vedou a jednak i ničí. Takzvaně mravní lidé, co se nechovají jako prasátka, jsou velmi často jen ustrašení ze společenského diktátu a snaží se naplnit očekávání, aniž by taková mravnost pramenila z jejich duše. Tím vzniká komplex a ten je živnou půdou pro neurózu, nebo jinou psychickou poruchu. Právě souboj sama se sebou může vést k sebepoznání i pokoře.

Hledač pravdy, tedy filosof, se učí rozlišovat Dobro a Zlo. Ptá se co je Dobro a co Zlo. Co je "světlo" a "tma". Nežije zabalen v předsudcích a komplexech. Osvobozuje tímto dialogem svou duši právě Poznáním Pravdy. Abych to rozseknul uplně na dřeň: mě osobně nikdy nepřišlo nemravné se koupat a slunit uplně nahatej "na nuda", protože tak jsem bez komplexu a čistý stejně jako byl Adam. S holým zadkem jsme si všichni před Bohem rovni. Tak by měli kázat katolíci. ;-)))

Kdo nemiluje Pravdu, kdo nežije filozofií, uměřeností, poznáním i odříkáním, duševní i tělesnou čistotou, ten bude trpět jako pes a dobře mu tak! Zákony pozemské, vesmírné ni duchovní nelze obelhat! Chronická porucha imunity je "Nástroj Boží" jak slepého a hluchého dokopat ke změně myšlení a chování. Čím více ty poruchy a nemoce imunity chápu, tím více je miluju. Mysticky stojím mezi "Světlem" a "Temnotou". Poznávám obé. Cesta, kterou jde takhle Civilizace ústí do kotle pomalé trýznivé Smrti stejně jako AIDS nebo rakovina, což jsou fatální selhání imunity.

Pliveme na Božstva Posledního Soudu - Michaela, která ale dávají člověku naději na Věčnost. Tak to dostaneme pěkně v balíčku rakoviny. Rakovinné buňky totiž dosáhly skutečné Věčnosti. Dokážou si doplňovat v DNA telomery, zapoměly apoptózu (buněčnou smrt) a jsou tak egoisticky Věčné. Jsou věčné jako kruhová DNA bakterií. Tedy přesně to, co znamená mytologicky Eternity, Uroboros - stočený sebepožírající had, aj. symbolika. A je nadmíru zajímavé, že právě polyaromatické (cyklické) uhlovodíky jsou tak karcinogenní (viz Kekulého sen o benzenu). Růst cca +5% ročně onkologických onemocnění mluví jasně a není složité domyslet jak to dopadne za 30 let.

Mě asi nejvíce praštil do očí případ studenta, který tak horlivě studuje na prestižních školách (Oxford) medicínu a žije představou, že vymyslí lék na rakovinu až sám tu rakovinu lymfatických uzlin dostal. Nejenže o tom spravuje celý svět, ale zároveň se chvástá, že medicína má k dispozici nehorázné až nemravné možnosti. Mám dojem, že pokud nepochopí s čím má tu čest, že bude muset kopnout zpátečku hlavně v intenzivním cvičení, půjdu mu za pár let zapálit svíčku na jeho vlastní hrob (10.11.2018). Byl bych raději, když by pochopil, změnil sebe a zvítězil. Díky práci vědců a lékařů dostal druhou šanci.

Pokud čistě náhodou jste ten případ, který si karcinom už vykoledoval, vřele doporučuji zpytovat svoje svědomí, svou imunitu: Archangel Michael, Poslední Soud, Věčnost. Sám se považuji také za pokorného studenta a měl jsem jen potíž s alergickým ekzémem, ale já po felčarech nechodil a zpytoval svoje svědomí! Pochopit toto, totiž neznamená si to jen načíst a mít třeba pocit výčitek. Cíl je změnit sebe sama v ohni utrpení. Právě proto se některé knihy o sebeuzdravení z rakoviny nazývají "Musela jsem zemřít". Já je nečtu. Domnívám se, že jsou to spíš vymyšlené archetypové historky, které se samozřejmě stanou bestsellerem. Možná je některá z nich pravdivá, ale těm uzdravením "přes noc" naprosto nevěřím, protože i kdyby došlo u pacienta k aktivaci imunitního systému, rozsáhlá ložiska nádorů odstanit bude trvat imunitnímu systému týdny, možná měsíce. Tyhle knížky jsou podobné jako oblíbený archetypový seriál Doctor Who[is like a God], který je prosáklý archetypem Michaela (Quis ut Deus?) bojujícího se Zlem v každé minutě. V léčbě rakoviny dbejte bez vyjímky rad moderní medicíny, ale nezapomeňte na svou mravnost a sebepoznání! Vymetejte před svým prahem a dostanete druhou šanci.

Největším tajemstvím dnešní doby je, že mentálně projít Bránou Smrti znamená se s ní vyrovnat. Vyrovnat se s tím, že zítra tu už nebudu. Kdo tohle projde, přestane se bát svojí smrtelnosti a dostaví se Ráj v duši. Možná až osvícení. Oběť sebe sama pro něco co mě samotného přesahuje je odměněno radostí ze života. Teprve pak skutečně žijeme.

Více o tomto pojednává Filozofická esej o uzdravení.